Harmonický vztah vína a jídla je všeobecně znám a tak akceptován. Ale v českých zemích, kde je za zcela přirozenou považována pivařská tradice, nemá u jídelního stolu víno takovou váhu. Je to nápoj vhodný pro slavnostní příležitosti, ne pro běžnou spotřebu. Pokud chceme změnit přístup běžného konzumenta, je víno třeba popularizovat jako přirozenou součást jídla.

Úvodem

Gurmán (nebo gurmet) dokáže ocenit prostřenou tabuli vhodně doplněnou vínem, není to však pro českou kuchyni typické a mnohými je tato kombinace dokonce zavrhována. Prostě v Čechách patří na stůl především pivo. Nic proti pivu, ale pokusme se nabourat vžitou kulturu našeho stolování. Nahlédněme do harmonie chutí a vůní, které není třeba nikomu vnucovat. Je třeba k nim jen najít cestu.

Trocha historie

Kolébkou evropské vinařské kultury je bezesporu antické Řecko. Víno zde nebylo jen oblíbeným alkoholickým nápojem, ale bylo spolu s olivovým olejem základem řecké kuchyně. Už básník Homér vzkázal budoucím generacím, že: „K lidskému štěstí a k usměvavé pohodě patří víno, prostřený stůl, přátelé a hudba.“ Jeho následovník, filosof Sokrates, se s oblibou scházel se svými žáky u prostřeného stolu s vínem, nakládanými olivami a čerstvou zeleninou.

Tyto drobné historické fragmenty poukazují na neokázalý vztah starověkých lidí k vínu a jeho kultuře. Ve 3. století po Kristu exportovali tuto kulturu římské legie na evropská území, kde ji později převzali naši slovanští předkové. Máme tady originální tisíciletou vinařskou tradici, měli bychom ji začít také považovat za vlastní. Občasná výměna sklenice piva u večeře za vinný pohárek, může být prvním krůčkem.

Praktické stolování s vínem

Podávání vína k jídlu (nebo jídla k vínu) má sice své zákonitosti, ale netřeba je brát příliš vážně. Tvrzení některých sommeliérů a „vínaznalců“ o složitostech výběru vína k jednotlivým pokrmům, nejsou vždy opodstatněná. Ano, sladit pokrm s patřičným vínem je umění, ale jen pro toho, kdo tuto kombinaci umí patřičně ocenit. Pokud chcete začít naplňovat své vlastní gurmánské představy, věřte sami sobě. Držte se pravidla: „Co mě chutná – to je dobré.“ Všichni máme na různé chutě a vůně různý práh citlivosti. Proto jen každý jednotlivec si může vlastním výběrem určit, co je pro něho dobré a chutné.

Je vhodné užívat základní zásady pro kombinace vína s jídlem. K jemnému lahodnému jídlu se podává jemné lahodné víno, k jídlům výrazné chuti volíme chuťově plná vína, k jednoduchým běžným pokrmům podáváme vína jednoduchá. Podstatou harmonie je, že víno by nemělo svou ostrostí přebíjet chuť jídla a naopak výrazné jídlo by nemělo zastínit plnost vína. Všeobecně známé pravidlo o podávání červených vín k tmavým masům a bílých vín k masům bílým přestává být aktuální. Díky dnešní nepřeberné a rozmanité nabídce vín z celého světa, můžeme dle libosti volit i rafinované kombinace (milovníci a znalci francouzské kuchyně už ví své).

Pravidla snoubení vína a jídla

Při tvorbě jídel o několika chodech a vínech, je dobré dodržet rovněž určitá pravidla. Bílé víno patří před červené, suché před sladké, lehkým vínům dáváme přednost před plnými a mladším před staršími. Nejsou zakázané kombinace, ale existují kombinace doporučené. Nevěnujme se sepisování již existujících seznamů typu: co se k čemu hodí. Věnujme se vlastní chuťové tvořivosti a nápaditosti.

Proto všem gurmánům na zdraví! A dobrou chuť přeje Winar.

Uvítání nového autora

Tímto bych na serveru GurmetKlub.cz rád přivítal nového autora a zároveň „supervizora a ideového vůdce“ sekce víno. Jsem si jist, že se tímto tato oblast serveru dostává do těch správných rukou a pro vás čtenáře to bude znamenat přísun celé řady velmi zajímavých článků s vinařskou tématikou. Podrobnosti o autorovi získáte zde v kontaktech.

Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře :-)