Když story, tak na pokračování. V následujícím článku vás čeká dvanáct více či méně barevných fotografií. Ke každé z nich se váže konkrétní příběh. Úderem deváté (tedy za přibližně 5 hodin) zveřejním první z nich a to budu opakovat v intervalech cca dvou hodin až do vyčerpání fotomateriálu. Zvědavci musí počkat nebo si vystačit s vlastní představivostí. Fázi "autostoryzace" tímto považuji za zahájenou.

I. Toulavá epizoda

Sobotní ráno po příjezdu do Paříže jsem zasvětil prostému obřadu, kde v roli velekněžky figurovala poloospalá barmanka obcující u nažhaveného kávovaru. Posilněn komplexním smyslovým zážitkem vyrážím do probouzejícího se velkoměsta. Paní cyklistka mě při mém pokusu o fotografii málem přejela. Podívejte se na její výraz zachycující soustředěnou obavu ze střetu s turistou. Nakonec jsem uskočil a vše skončilo výměnou vcelku nekonfliktních úsměvů:) Výše popsaný incident se odehrál na náměstí Place de la Concorde. Druhá polovina fotky vznikla jen kousek odtud na Bd. Haussmann. Kouzelná vinotéka se stoletou tradicí pořádala „chodníkovou“ ochutnávku. Nebála se pochlubit několika vzorky i kategorie Grand Cru, o kterých by přítomní majitelé dokázali hezky povídat. Leč francouzštinou nevládnu a tak jsem zůstal jen u dopoledního ucucávání.

II. Není salát jako salát 

Na bulváru Haussmann (č.p. 30) jsem nebyl náhodou. Nýbrž za účelem návštěvy Cafe Cordial a vyzkoušení místního (Bali doporučeného) salátu Landaise. Prvotní nedůvěra v „salát za dvanáct“ se rozplynula v první vteřině po našem vzájemném seznámení. Chvilku hladového ticha doprovázeného upřeným nevěřícím pohledem vystřídalo gastronomické nadšení nejvyššího kalibru. Čerstvý salát a kousky rajčat přelité skvělým dresinkem. Po obvodu talíře pokladené plátky uzených kachních prsou doplňují měkkoučké kuřecí žaludky. Celému pokrmu kraluje velké konfinované kachní stehno a sekunduje miska s čerstvou bagetou. Krásné! Při další návštěvě budu určitě opakovat. Pozor pouze pro velké jedlíky:)

III. Rolka²

Po bulváru Haussmann pokračuji do přistěhovalecké čtvrti St. Denis. Pulzující uličky plné řeckých, pákistánských, indických a tureckých restaurací a obchůdků. Narazil jsem na malou pražírnu kávy, úžasné a skvěle zásobené řeznictví i zelinářství. Toulky voňavými ulicemi zakončil nákup tradičních sladkostí. Rolka z nitkového těsta a závitek s mandlemi a sirupem. Každý kousek á euro. Vše úhledně zabaleno a připraveno k libovolnému transportu (zbytečně, za rohem jsem neodolal a …… :-)

Každé dvě hodiny další příběh.