Třetí díl reportáže z veletrhu Salima bude prostoupen vůní kávy. Sbírat informace o kávě je příjemná práce. Ochutnat za hodinu a půl pět espress, dvě ristretta a jedno latte už je horší...a to jsem vynechal značky typu Tchibo, Alfredo a Meinl. Nicméně káva je má velká vášeň a rád se v takových případech obětuji :-) Co vás tedy na následujících řádcích čeká? Podrobný přehled vystavovatelů kávy, přístrojů na její výrobu a doprovodného sortimentu. Pavilon kávy - C pro mě byl největším překvapením celé Salimy.

Caffe Vergnano

Své putování za kávou jsem započal ještě v pavilonu D. V prvním patře (místo, kam se dostanou jen ti skalní:) daleko od hlavního dění stál skromný stánek dovozce kávy Cafe Vergnano. Výrobce se pyšní datem založení společnosti 1882 a nabízí několik typů kávových směsí. Zastoupeny jsou varianty s většinovým zastoupením odrůdy arabica - ESPRESSO RICCO 700, různé mixy odrůd arabica a robusta, ale i směs s většinovým podílem robusty – ESPRESS CLASSICO 600. Kompletní přehled viz. obrázek. Chuťově mě tato značka příliš neoslovila, ačkoli bylo testovací espresso uděláno přesně jak má být. Nemohu říct, že šlo o vyloženě špatnou kávu, to bych lhal jako když tiskne. Mé chuťové buňky možná vystrašila větší míra kyselosti a drsnosti..kdo ví.

Převzato z katalogu Vergnano

LaCimbali a Saeco 

Svou expozici měl na Salimě i výrobce "mercedesů" mezi kávovary - LaCimbali. Hned u vchodu do pavilonu C umístila svou expozici společnost Saeco. Dnes již tradiční výrobce zaměřující se z větší části na produkci plně automatických kávovarů pro domácnosti, kanceláře a méně náročné provozy – bary, bistra.

Illy

Hned vedle Saeca se „utábořilo“ zastoupení firmy Illy. Bez skrupulí přiznám, že Illy je má nejoblíbenější značka kávy. Jednak proto, že mi zcela vyhovuje svou chutí a jednak z důvodu, že v blízkosti mého bydliště ji dokážou výborným způsobem připravit. Jméno podniku si zatím nechám pro sebe, ale nezoufejte, velmi brzy se na Gurmetu objeví jeho recenze. Ochutnávku Illy jsem nakonec vynechal. Improvizovaný bar byl obležen veřejností a to znamenalo jediné – boj o kávu zdarma.

Salima 2006 - Profesionál

Další v pořadí byly expozice značek Lavazza, Piazza, Alfredo a Meinl. I zde jsem pouze promluvil s personálem a udělal několik fotek. Detailněji se na jednotlivé kávy zaměřím zde na Gurmetovi v sekci káva.

Salima 2006 - Piazza

Alfredo:

Lavazza:

Meinl: 

Segafredo Zanetti

Stejný scénář „čistého zkodumentování“ jsem měl připravený i pro značku Segafredo Zanetti. Shodou okolností a hlavně díky vstřícnosti pana Havlíka - Segafredo Zanetti CR jsem se u stánku nejen zastavil, ochutnal profesionálně udělané Latte, ale hlavně si příjemně popovídal a dozvěděl se mnoho zajímavého. Pan Havlík hovořil velmi rozumně a shodli jsme se na tom, že cesta k výborné kávě vede od obsluhy, čistého a seřízeného stroje přes kvalitu vody, jakost a způsob mletí k samotné značce kávy. Vynecháte nebo opomenete jeden krok a nepomůže vám ani nejlepší stroj a nejdražší káva. Z obchodního hlediska mě velmi zaujala možnost zapůjčit si do firmy zdarma kávovar, využívat kompletního servisu společnosti Segafredo a platit pouze za spotřebovanou kávu. Pro kanceláře s odběrem v řádu desítek káv denně je to ideální řešení s cenou od 3,80 Kč za šálek.

Salima 2006 - Latte jak má být

Mezi kavárenskou elitu se snažil přidružit i stánek společnosti Delikomat. Z hlediska servírování „opravdové“ kávy nemá cenu o Delikomatu hovořit. Co se ale přístrojům s logem ve tvaru stříbrného šálku upřít nedá, je (aspoň z mé zkušenosti) výroba nejchutnějších kávových nápojů z nabídky automatů.

Caffe Pascucci

Nyní se konečně dostávám k tomu nejlepšímu, co jsem v oblasti kávy na Salimě viděl a ochutnal. Jako první Vám představím kávu Pascucci. Pascucci je rodinná firma s relativně krátkou - padesátiletou historií a na českém trhu je úplným nováčkem. Zastoupení je aktivní zatím jen na Moravě , v Praze si tuto kávu jednoduše nedáte. Jak jsem z propagačních materiálů a informací zjistil, Pascucci se orientuje na mladší zákazníky. Těm nabízí moderní receptury, neotřelý vzhled skla, porcelánu a do detailu propracovaný design kaváren a restaurací. To vše společně s vyššími cenami představuje Pascucci jako top produkt pro nejnáročnější. A můj osobní názor? Špičkově připravené presso (objemově skoro ristretto) plné chuti. Poměr kyselosti a hořkosti byl vyvážený a já odcházel s pocitem nového zážitku k dalšímu stánku.

Salima 2006 - Pascucci delikatesní

Testa Rossa

Uvolněn (jestli se to dá říci po páté kávě :-) se přemisťuji do druhé části pavilonu C za kávou značky Testa Rossa. Nejdříve jsem si vyfotil přípravu kávy a potom poprosil o rozhovor přímo vystavovatele. Byla mi nabídnuta řeč, v které bude rozhovor probíhat a čerstvě připravené ristretto s POZOR skleničkou vody. Nezapomenout ve veletržním spěchu na tuto „drobnost“ není jednoduché. Káva byla jako „řemen z elfí kůže“, jemná, pevná a silná... chuť, na kterou se nezapomíná. Skvělou kávu doplnily podrobnější informace o historii značky. Ta je propojená s výrobcem Bristot, který působí i na našem trhu. Testa Rossa má ambice stát se exkluzivní novinkou na českém trhu. Zda se to podaří je otázka, já osobně jí budu držet palce.

Caffe Vettori

Poslední zastávka na cestě z pavilonu C souvisela s ochutnávkou kavy Vettori. Velmi skromný stánek stranou od hlavní „kávové lobby“ kompenzoval svou osamělost velmi ochotným a přivětivým jednáním personálu. Káva byla dobrá, ale bohužel musím konstatovat, že ze všech ochutnaných vzorků nejhorší. Velkou měrou se na takovém hodnocení podepsala má akutní „překafovanost“. Jako bonus přikládám několik dalších fotografií.

 To je z dílu o kávě vše. Ostatní fotografie naleznete v mém blogu zde na Gurmetovi. Kávě zdar!