Zítra tomu bude týden, co byl v pražských Holešovicích zahájen desátý ročník veletrhu Víno a Destiláty. Tři dny nabité krásnými víny celého světa, zakalila pouze porucha mého fotoaparátu a posléze i blesku. Ale ani taková nepříjemnost neohrozila vznik dnešní reportáže. Konečně na podobné akce se nechodí kvůli focení, nýbrž s degustační sklenkou v ruce za novými vinnými zážitky a zkušenostmi. První díl je vám k dispozici.

Slovo úvodem

Veletrh Víno a Destiláty se ve svém jubilejním ročníku náramně povedl. Pořadatelé z Vegopragu odvedli velký kus poctivé práce a nám návštěvníkům zprostředkovali nejeden krásný vinný zážitek. Polovina května se pro mě tímto stává svátkem vína se vším co k němu patří. Množství vystavovatelů a možnost ochutnat vína doslova z celého světa pasovala V&D na akci evropského formátu. Ocenit lze i kultivovanost přítomných návštěvníků. Na první pohled vyšší vstupné a velmi uvážlivá distribuce zlevněných a volných vstupenek, zamezili „přízemním pijákům“ v nájezdech na stánky vystavovatelů.

Zahájení

Po nezbytných oficialitách a úvodních slovech přítomných politiků, proběhlo slavnostní přestřižení pásky a otevření vstupu do střední části průmyslového paláce. Celá delegace se následně přesunula k největšímu a nejvyššímu stánku na veletrhu – Bohemia Sekt. Šampaňské s jahodami jako welcome drink rozhodně nezklamalo, naopak. Otevřelo cestu k dalším degustacím jednotlivých „korporátních“ vinařství.

Pasování členů vinařského cechu

Několik vybraných jedinců v čele s mediálně známými osobnostmi jako hejtman Petr Bendl, publicista Radek John a další, byli slavnostně pasováni na členy cechu Confrérie Saint Vincent z města Macon. Celá procedura za přítomnosti patřičně oblečených „funkcionářů“ obnášela degustaci vína ze speciálních mističek. Všichni přítomní dostali diplom a několik lahví vína. To, co vypadá jako medaile, je právě zmíněná degustační miska (mimochodem velmi praktická :-)

Organizace a vstupné

Stejně jako loňský rok, byla výše vstupného stanovena na 400 Kč. Kdo chtěl, mohl se na výstaviště dostat i zadarmo :-) Degustační sklo ve dvou velikostech bylo k dispozici oproti záloze. Menší sklenka za 50, větší za 100 Kč. Čisté exempláře bylo možné získat výměnou kus za kus u korzujících hostesek. V okolí myček nádobí bylo často občas slyšet řinkot rozbíjejícího se skla, přesto zásobování nikterak nevázlo. Docela by mě zajímalo, kolik kusů skleniček bylo za dobu konání veletrhu umyto:-) V dosti případech se čistým sklem zásobili i sami vystavovatelé.

Degustace bez legrace

Se sklenkou v ruce se stáváte účastníky „vinného provozu“ a je třeba respektovat několik pravidel. Pokud chcete přechutnat větší množství vzorků nebo na veletrhu strávit hned celé odpoledne, je nezbytné nejen že skleničky nedopíjet, ale leckdy i vzorky po ochutnání vyplivnout. Někteří menší vystavovatelé často odlévací nádoby ani nenabízeli. Když už takové vybavení na stánku bylo, nešlo občas z pohledu nevyčíst káravé: „Proč to naše božské víno ten pán vylévá??“

To ale mluvím o výjimkách, většinou se šlo přebytku bez problémů zbavit. Ale ani potom nebylo vyhráno. Pokud jste návštěvu posledního stánku zakončili nějakým aromatičtějším resp. červeným vínem, díky velmi časté nedostupnosti vody na vypláchnutí, vám nezbylo, než počkat na procházející hostesky s čistým sklem.

Soutěž vín - nejasnosti

Hned první den jsem zaznamenal závadu na fotoaparátu. Odpolední focení slavnostního vyhlášení vítězných vín proběhlo bez mé účasti. Ale neodpustím si jízlivý komentář k šampiónovi veletrhu z Vinselektu Michlovský. Na stánku bylo k dispozici cca jednu hodinu a to pouze, když se zde zastavil premiér Topolánek. Takový přístup se mi vůbec nelíbí a vzbuzuje ve mně pocit, že tohoto vína bylo vyrobeno jen několik kusů lahví. Výmluvy s nalahvováním jsou liché, o ocenění i veletrhu dotyční věděli dostatečně brzo.

Vystavovatelé

Centrální část Průmyslového paláce patřila z větší části expozici Francie. Na své si přišli i milovníci vína bulharského a produktů z Rakouska a Chille. Francouze jsem letos ze winelistu vyškrtl. Přesněji, udělal jsem výjimku s jedním veselým vzorkem z vinic Pierra Richarda. Na téměř 300 metrech výstavní plochy by se dal strávit jeden celý den, na což nebyl čas.

Řada stánků měla téměř stejné umístění a vzhled jako loni. Například chrám „Bohemky“ se nehnul ani o píď. Konečně, od kdy se hýbe s kostelem, že :-)

Káva veletrhu

Oficiální kávou veletrhu byla značka Molinari. Ač do papírového kelímku, zasloužilo si připravené espresso velkou pochvalu. Paní u stroje se hezky usmívala a svou práci dělala viditelně s opravdovým zájmem. Další kávostánek se nacházel hned u vchodu do levého křídla a patřil firmě Lucaffe. Vařili pouze z PODu, ale s velmi akceptovatelným výsledkem.

Bio Cafes a strýc kořenář

Malinko nepochopitelně na mě působil stánek BioCafes. Mírně nelogicky působila cedule lákající k výhodné ochutnávce vín již od 25 Kč spolu poblíž umístěným ceníkem kávy. V situaci, kdy lze oboje vychutnat v ceně vstupného, se mi jeví celá jejich přítomnost bezpředmětná. S potěšením musím konstatovat, že na celé výstavní ploše se nacházel jediný stánek s „veletržním šméčkem“. Naložené sýry a koření tisíce a jedné noci nedostalo větší šanci škodit.

A to si zaslouží, v porovnání s dalšími gastroveletrhy, obrovskou pochvalu. Navíc dle slov pořadatelů byla celá plocha vyprodána, o kvalitní oborové vystavovatele tedy nebyla nouze. A tak to má být :-)

Co vás čeká příště?

Dnešní povšechní úvod vystřídá v druhém díle konkrétní zastavení u vybraných vystavovatelů. Dojmy z degustací a mnoho dalšího.

Články s podobnou tématikou 2007

Bleskově: Harmonie vína a sýrů

Reportáž: Den Francie - Veletrh Víno a Destiláty 2007

Soutěž: 15 vstupenek na veletrh Víno & Destiláty 2007 

PHOTOBLOG: Miss hosteska v obrazech 

Články s podobnou tématikou 2006

Víno destiláty 2006 – První díl

Víno destiláty 2006 – Druhý díl

Víno destiláty 2006 – Třetí díl

Víno destiláty 2006 - „Miss mladé víno“

Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře :-)