Návštěva gastronomického veletrhu Apetit, který v těchto dnech (15. -18. 2. 2007) probíhá na holešovickém výstavišti, mě postavila vstříc zcela nové definici pojmu zklamání. Apetitu byl přidělen montovaný „přístřešek“ v těsné blízkosti jednoho z křídel Průmyslového paláce. Složení stánků a úroveň vystavovatelů odpovídaly cca situaci v polské příhraniční tržnici. Konečně rozlícená „teleshopingová“ Mrs. Božský Vysavatch mluví za vše :-(

Parodie na téma veletrh

Věřte, že mi dá hodně práce se vyvarovat používání ostřejších slov. Bohužel popsat veletrh Apetit jinými než „after10pm“ slovy je úkol pouze pro zkušeného diplomata. Jak začít.. Asi tím nejhorším. Suma sumárum jsem napočítal cca 5, slovy pět stánků, jejichž sortiment vyhovoval spojení slov: gastronomický, veletrh a apetit. V první části článku si neodpustím určitou verbální ventilaci těch nejstrašnějších zážitků.

Chce se mi zvracet..

Od Apetitu jsem nečekal žádné zázraky, vždyť sekce veletržního webu „vystavovatelé“ zela a stále zeje prázdnotou. Ale to, čeho jsem byl ve čtvrtek svědkem, mi doslova vyrazilo dech. Pořadatelům se zjevně nepodařilo nalákat dostatek kvalitních vystavovatelů a tak se uchýlili k „zaprodání“ veletrhu prodejcům masážních křesel a límců, kosmických pánví, zázračných vitamínů, mopů, V4 kráječů a podobných zhůvěřilostí. V případě akumulátorového pseudovysavače jsem byl téměř inzultován za pokus o pořízení fotografie (viz. úvod).

Atmosféru pololegálního tržiště doplňovali stánky s nabídkou několika druhů klasických slovenských sýrů. Téměř totožné pařenice, oštěpky a korbáčiky šlo zakoupit hned na několika místech, které se lišily pouze kvalitou informačních tabulí. Ti nejlepší nepoužili fixu a rozpůlený papírový sáček, ale dokonce honosný laserový tisk na kancelářský papír. Sýrařům z východu sekundovalo několik „světských“ s nabídkou těch zaručeně nejlepších kořenicích směsí. Nezapomenu na pána, který se u každého z návštěvníků vehementně dožadoval přičichnutí ke skleničce neidentifikovatelného obsahu.

To jsou lidské kmeny, pane

Panoptikální výjevy pokračovaly i na dalších místech. Starší paní u „holostánku“ se zázračnými doplňky stravy ale jednoznačně vedla. Pouhé přiblížení se k stolečku ji vedlo k položení otázky, jestli vím, co jsou to přátelské bakterie ve střevech. Asi tušíte jak probíhala další debata. Ukončení hovoru z mé strany konstatováním, že si uvědomuji důležitost vyrovnané střevní mikroflóry a že v případě Lactobacillu svému tělu napomáhám konzumací vhodných mléčných výrobků, měla přesně opačný výsledek. Téměř bleskově odvětila, že „ten aktimel“ (já jsem hovořil obecně, nikoliv o konkrétních výrobcích) je úplně na nic a že ona má v lahvičce lidské* kmeny bakterií. A jako že mi dá hned ochutnat. Pohled na podivnou narůžovělou tekutinu mě nepřesvědčil... I když co já vím, jak chutná „jahodový klystýr“ :-)

* Zde bych rád upozornil, že pěstování lidských kmenů bakterií mléčného kvašení není ničím výjimečným. Nicméně vše je ve stádiu výzkumu a ověřování jejich opravdu masového využití v potravinářském průmyslu.

Holandský sýr – CZ

První ze zajímavých stánků patřil společnosti Holandský sýr s.r.o., která se zabývá dovozem sýru Gouda. Domažlická firma nemá vlastní obchod a kromě klasického prodeje na objednávku jezdí se stánky po různých trzích. Nabídka je omezená na klasickou Goudu ve všech variantách zralosti. Ceny jsou podobné těm v Cheesy, jinak logicky záleží na odebraném množství. Ochutnal jsem extra zralou (26 měsíců) verzi a mooc si pochutnal :-) Že by vznikala potenciální konkurence Cheesy?

CatchMe – if you can :-)

Velmi zajímavý a zároveň chutný byl stánek společnosti CatchMe. V její nabídce je téměř kompletní sortiment rybích delikates v syrovém, uzeném či marinovaném stavu. Kromě kvality vstupních ingrediencí si firma zakládá na používání kvalitní hlubinné soli. Velmi mě zaujala právě nabídka uzených ryb, možná se o ní na GurmetKlubu dozvíte víc. Takže podrobnější hodnocení si nechám na později. Zatím se můžete podívat na firemní stránky.

Mexické delikatesy

Společnost Front line s.r.o. a jejich značka Nuevo progreso nabízí široký sortiment výrobků pro mexickou kuchyni. Část produktů pochází z vlastní produkce, zbytek je dovážen z Mexika. Nabídka je skutečně komplexní a kromě koření, sals, tortill, nachos, konzervované zeleniny a omáček, chilli papriček v nepřeberném množství typů a konzistencí, nabízí i fajita pánve a další vybavení jak pro restaurace, tak pro náročné jednotlivce. K dispozici je i mexický kuchař schopný konzultovat přípravu dle tradičních receptur.

S návštěvou stánku Nuevo progreso se pojí jedna úsměvná příhoda. Můj první dotaz směřoval k dostupnosti konzervovaných uzených chilli papriček (chipotles adobados). Shodou náhod tuto delikatesu obsahovaly zrovna plechovky u kterých jsem již několik minut postával:) K mé radosti jsem dostal jedno balení k ochutnání. A kromě toho i dobrou radu nedávat do tortilly víc než polovinu papričky. A jak se říká, dobrá rada je nad zlato. Ještě ten den večer jsem si připravil dle instrukcí pana vystavovatele jednu božskou tortillu se sýrem a nasekanou chipotle adobados :-)

Mistr kávy 2006 - nakouknutí 

A to je z veletrhu všechno. Ještě jsem stihl nakouknout do pavilonu Mistra kávy. Uklidnil jsem se až u stánku Julius Meinl, přesněji po čtyřech kávách v řadě :-)) Zdejší příprava Meinla se na rozdíl od verze v Cafe Louvre dala hodnotit jedničkou s hvězdičkou! Kousek dál si Tomáš Bilík – Dům kávy a František Roháček – Zanzi bar připravovali zázemí pro semifinálové klání soutěže Mistr kávy. V mém případě to znamenalo další dvě kávy v podání pana Bilíka – cappuccino a espresso. Šest káv za půl hodinky. V tramvaji cestou na tiskovou konferenci Audience GCC jsem málem lezl po stropě:( Ale když já skvělou kávu odmítnout nedokážu..

Další fotografie

Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře :-)