Mé pocity ze čtyř hodin strávených na prvním ročníku Prague Food Festivalu jsou smíšené. Velkolepá myšlenka, luxusní lokalita a skvěle vypadající program. Tím vším jsem byl lákán, sváděn a musím říct, že úspěšně. Pokud je vaším cílem ochutnávka a „nakoukání“ do co největšího počtu kuchyní, budete zklamáni. Chcete si u sklenky vína popovídat s přáteli a dát dva předkrmy, pak je to akce přesně pro vás.

Prague food Festival začíná

Na místo konání festivalu jsem dorazil před půl dvanáctou se záměrem nafotit si poslední fázi příprav před otevřením bran hladové veřejnosti. Probíhají poslední úpravy stánků a vyvěšování cedulí s nabízeným menu, „sekuriťáci“ dostávají instrukce a vše naznačuje tomu, že se blíží oficiální začátek PFF. Úderem dvanácté se do areálu začínají trousit první hosté, přesto je vidět například Marek Raditsch udávající instrukce k přípravě a servisu pokrmů u stánku Kampa group.

Plac v okolí restaurace U Koně okupovalo duo Gondíků s úsměvy „od ucha Dalibora k náušnici Adély“. Rady ptáka Loskutáka přinesou zajímavou reportáž, nezapomeňte sledovat poslední zářijový díl ;-))

Chceš Grand? Buď grand.

Vstupenka v ceně 350 Kč obsahuje jeden carnet s deseti kupónky v hodnotě 250 Kč. Leč za ty toho moc neochutnáte. Několikrát jsem proto musel vyhledat potulující se hostesky a „dobít kredit“ (to bylo možné i u informačního pultíku). Dle mého názoru musí hodnota vstupu VŽDY přinést adekvátní kvalitu výstupu. Fascinující v hodnotě 90 Kč se za 200 Kč stává nudným a podprůměrným. Můj budget 50 Grandů (1250 Kč) jsem proměnil za sumu chuťových počitků, jejichž překlopení do prostého textu vám tímto dávám k dispozici.

Nečekejte bezuzdnou, neadresnou glorifikaci tam, kde by se více hodil dobře ohebný lískový proutek... nebo spíš karabáč.

Nápoje – víno i pivo za babku

Pochvalu si odnáší nabídka vín a nápojů obecně. Skupina Bohemia Sekt připravila několik stanovišť, kde byla k dispozici vína hned několika značek z jejího bohatého portfolia. Hlavní pultík v centrální oblasti nabízel celou řadu korporátních sektů za 1 až 2 Grandy. Stejná cenová politika fungovala i u domu vína U Závoje. O návštěvníky se tam, mimo jiné, starala i Klára Götzová a kdo chtěl, mohl si ke skleničce přikoupit i talířek s několika druhy sýrů. Kdo toužil po pivě, měl možnost si za 1 G objednat 1 P :-) 

Servis a organizace

Velkým plusem budiž servis na porcelánových talířcích. Celá akce připomínala zpoplatněnou recepci k příležitosti vydání pozitivní výroční zprávy známého bankovního domu. Horší to bylo s cirkulací použitého nádobí. U některých stánků si potrpěli na čisté stoly a každý prázdný talířek byl okamžitě odnesen (Hoffmeister), jinde se špína kupila a někde neměli ani stůl. Degustační porcičku za 200 Kč se mi nechce hltat „na stojáka“. Další mínus (za to pořadatel přirozeně nemůže) vidím v extrémně rychlém chladnutí jídel. Teplé jídlo, neohřátý talířek, studený vítr. Za minutu máte ze všeho „studený bufet“. Hlavně prostředí na straně k Vltavě hraničilo s návštěvou chlaďáku.

Přišel jsem přechutnat nabídku nejlepších tuzemských restaurací. V hlavě myšlenky typu – budou se chtít blýsknout, nalákat, oslovit. Někteří tak činili, většina ne. V důsledku by mně stačilo od každého pokrmu jedno jediné sousto. Nemusím mít čtyři plátky kachních prsou, stačil by jeden. Ale to nešlo. Řešením budiž přijít na akci ve více lidech a jednu porci si rozdělit.

V některých případech bylo možné "sáhnout" po kompletním menu (předkrm, hlavní chod i dezert) za relativně rozumných 10 Grandů. I tuto možnost jsem využil a to konkrétně u prezentace restaurací V Zátiší a Mlýnec.

Hoffmeister Ada – Jehněčí kolínko se špenátovým pyré a jehněčí klobáskou – 10 Grandů (250 Kč).

Nejdražší jednoPorce na celém festivalu. Ale také jedna z mála, která dostála své ceny. Ani na vteřinu jsem nelitoval vydání celého bločku za talířek s jehněčí radostí. Ke stánku patřilo několik stolů s UBRUSEM a vázičkou s květinou. Po zaplacení jsem si šel sednout. Obsluha donesla jídlo až ke stolu a popřála mi dobrou chuť. Super profi přístup. Nechyběl ani dotaz na spokojenost s pokrmem! Klobouk dolů, takhle by to mělo vypadat i jinde. Víno jsem si donesl ze stánku U Závoje – No problem.

V tukové bláně zabalené famózní, jemné maso obrané z jehněčího kolínka. Delikátní klobáska, špenát, kouzelná cherry rajčátka a pečený česnek jako bonus. To vše v silné masové šťávě a s bramborovým „rosti“. K dispozici byl i předkrm na bázi Foie Gras a ovocný sorbet připravovaný za pomoci tekutého dusíku. Pánové děkuji, bylo to skvělé!

Rio's Vyšehrad – Tuňák s křehkým salátem a japonským zázvorem – 4 Grandy (100 Kč)

Stánek kousek od dětského koutku v místech neutěšených a zamořených huhláním dieslového agregátu. Ovšem maximálně profesionální přístup se zajímavou nabídkou a vstřícnými cenami to bohatě kompenzuje. Vyzkoušel jsem zprudka opečeného tuňáka s nakládaným růžovým zázvorem, speciální sojovou omáčkou a to vše položené na rukole. Kombinace kouzelná a pro mě velmi, velmi příjemná. Tuňák a v chuti lehce peprná rukola – to je kamarádství na první pohled. Zázvor byl skvělý a celý pokrm vyvážený. Rio's zabodoval!

Domov – Kachní prsa s karamelizovanými jablky a hustou švestkovou omáčkou – 8 Grandů (200 Kč)

Tak tady začal degustační sešup. Růžolící se kachní prsa byla ve skutečnosti úplně SYROVÁ! Posloužila jako vděčná žvýkačka odorizovaná jinak docela dobrou „ovocnou oblohou“. Tak to je průšvih. Pro jistotu jsem stánek navštívil ještě o chvíli později a vypadalo to, že další porce byly v pořádku. ALE... já jsem si musel "užít" své. "Děkuji" sladký domove... :-(

Lví dvůr – Rožněné selátko s bramborovými lupínky – 4 Grandy (100 Kč)

Tak tohle byla hloupost z mé strany. Pořád chodím okolo, nedalo mně ho neochutnat. Ke stánku přicházím s úsměvem a prosbou na nějaký fotogenický kousek. Pánové mají smysl pro humor a ukazují na čerstvě oddělenou, dozlatova pečenou hlavu (měl jsem na to přistoupit, mezi zuby by to sele mělo víc masa než já následně na talířku). Bramborové lupínky jsou ve skutečnosti lepší „čipsy“ a.... a já nemám chuť se v tom dál pitvat. Ale jo. Ta trocha masa šla špatně od kosti, kůže připomínala tvrdostí bramborovou přílohu, leč byla nepoživatelná a dochucovací sauce.. to si snad děláte srandu. Špatné a navíc studené!

V Zátiší, Mlýnec – Kachní prsa marinovaná v medovině, smetanové hříbky, cibulová omáčka a Foie Gras brambůrky, Kreveto-lososový Kebab na citrónové trávě a ovocný sorbet. MENU - 10 Grandů (250 Kč).

Stejně jako Kampa group i zde bylo možné objednat celé menu za zvýhodněnou cenu 10 G. Plusem budiž fakt, že jsem byl při placení dotázán, jestli chci všechny chody naráz nebo postupně. Zvolil jsem druhou variantu a nikam nespěchal. Víno zakoupeno opět u „Závoje“. Rybí kebab byl fajn, jen „ala Makro“ chilli omáčka nepůsobila příliš přesvědčivě. Kachní prsa dobře upravená a křehká, brambůrek ok. Přítomen byl i hříbek a plátek lilku zapečený se sýrem. Cibulová omáčka mě příjemně překvapila a sorbet ovocně osvěžil.

Café Imperial – Dušená hovězí líčka na červeném víně – 8 Grandů (200 Kč)

Poslední ochutnaný pokrm. Sáhl jsem po něm jako po jisto jisté jistotě. Malý kousíček masa, lžíce kaše a pár kousků zeleninky. I přes děsivou cenu si zasloužil pochvalu. Dobře udělané, kvalitní, hovězí na červeném víně se sametovou bramborovou kaší, to je kombinace, která nemůže zklamat. Leč stav věcí okolních (veškeré stolečky plné) mě donutil ke konzumaci „nízké rautové“. Ke zdi přitočen s fotoaparátem v brašně, straním se větru a snažím si pochutnat.

Ostatní restaurace okem, nosem a slovem

Guláš slavil úspěchy. Pořadatel s tím počítal a do okolí „hospodských stánků“ nakupil větší množství stolů a lavic. Porce okolo 4 G a pivo za G, co víc si přát. Velkou pochvalu si zaslouží stánek Ambiente. Nic nenechali náhodě, přivezli si kompletní kuchyni i tým. Porce od 3 do 5 Grandů. Milé vystupování, nošení jídel ke stolkům. Součástí stánku byl i koutek, kde se připravovaly čerstvé tortelliny. Nechyběly typické speciality jako grilovaná kuřecí srdíčka, ananas a další. Tady bych byl zřejmě spokojen. Madarin Oriental jsem nakonec vynechal. Teď mě to mrzí, ale budget nebyl nafukovací.

Verdikt

Oceňuji odvahu Pavla Maurera udělat takovou akci v masovém měřítku. Celkově vzato, lehce převážilo to negativní. Za utracených 50 Grandů (1250 Kč) jsem nedostal adekvátní protihodnotu. Nevyrovnaná kvalita při celodenním stánkovém provozu nebyla zohledněna ve výsledných cenách. 

Ale ano, mám radost z přístupu a kvality, jaký předvedl Hoffmeister, Rio's a konečně i neochutnané Ambiente. Nízká cena nápojů. Ano, plus a šetřič Grandů. A samozřejmě myšlenka představení nejlepších tuzemských restaurací na jednom místě. To je asi to nejdůležitější, že byla vyřčena nahlas, známou osobností a ve velkém stylu. Budu se těšit na další ročník a hlavně na případné lokální klony.

Druhý pohled

V rámci maximální objektivity přináším i druhý pohled. Pokud na Prague Food Festival půjdete jako na procházku, na koncert, výstavu. Za vstupné si můžete dopřát hodinku a půl dobré zábavy, nějaké to malé do pusy a pár skleniček vína k tomu. A to už jsme s hodnocením hnedle někde jinde. Bohužel ne tam, kde sídlí moje představy o festivalu špičkové gastronomie.

Názory dalších návštěvníků

Během focení jsem byl dvakrát dotazován, pro koho dělám a co si o celé akci myslím. Ano, jednalo se o cizince. Česky mluvící Ruska s kamarádkou z Anglie se podivovaly nad tím, že si koupily vstupenku a ta jim stačila pouze na jedno jídlo. V jejich společnosti jsem ochutnal menu ze Zátiší a celá naše debata skončila tím, že „best value“ je sklenice vína. Obě paní si následně rezignovaně odcházely koupit dalších bloček Grandů.

Druhý případ, anglicky mluvící pán, už byl naladěn o poznání lépe. Na akci se dostal náhodou a byl spokojen. Silně pozitivní reakce jsem zaznamenal v oblasti stánku „Na Spilce“. Zde bylo opravdu plno a mezi konzumenty byli jak lidé s pivem a vepřovým na černém pivě, tak majitelé talířků s obsahem z Ambiente.

Fotogalerie

Návštěvníci Prague Food Festivalu v akci, zákoutí Hoffmeister a kuchař v akci. Fotek je přirozeně víc, ale prostor v článku není nafukovací:) Kdo bude mít zájem o záběr na porci selátka ze Lvího dvora, nechť se ozve :-)

A co vy?

Byli jste na Prague Food Festivalu?

Jaké jsou vaše dojmy?

Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře :-)