|
10. 12. proběhlo v Cafe Savoy slavnostní uvedení knihy Kuchařka pro dceru. Kromě autorky, vydavatelky a celé řady novinářů zde nechyběli ani kolegové a kolegyně kategorie: foodblogger. U jednoho stolečku jsem se tak sešel se vždy šarmantní Šárkou a před objektivem se schovávajícím panem Cuketkou. Hmm... jak s tím vším souvisí Bulovka? To zjistíte v článku :-)
Tak přece dorazily
Ne nemluvím o novinářích, nýbrž o knížkách. Logistické lapálie vzaly šťastný konec a stolky v zadní části kavárny Savoy zastavělo několik desítek výtisků Kuchařky pro dceru. V poklidné atmosféře provoněné dopolední kávou a čerstvým pečivem se celé dvě vyhrazené hodiny střídali více či méně zvědaví zástupci tisku a médií obecně. Nechyběla ani „foodbloggerská páka“ ve složení Šárka, pan Cuketka a (překvapivě:) Florentyna.
Aspoň rámcově jsem si tak vynahradil absenci na interbloggerské degustaci u pana Skleničky. U šálku s espressem a dvou deci pomerančového freshe jsme si zanadávali na české poměry a nutnost „s tím“ něco udělat. V teple u kávičky to jde překvapivě snadno. Počkejme si na reálné výsledky.
Pan Cuketka se obává prozrazení své identity. Vidíte tedy jedinou akcepovatelnou, anonymní a přitom autentickou část záběru.
KPD pro ČGK
Aby toho nebylo málo, nechal jsem si od Jany do čtyřech kuchařek připsat věnování. Tyto exempláře čekají na výherce vánoční soutěže, která startuje již tento pátek. Mám pro vás připravený zajímavý úkol :-)
 Články s podobnou tématikou REPORT: Florentyna v Cafe Savoy a Ondřej u Bulovky KNIHA: Kuchařka (nejen) pro dceru SOUTĚŽ: Čtyři kuchařky (nejen) pro dcery Na Bulovku – spěšně Večerní část mého denního plánu (Rimmer by záviděl:) probíhala v Pivovaru u Bulovky. Jestli o něm slyšíte poprvé, pište si: tramvajová zastávka Bulovka. Kouzelný podnik, jehož majitel - František Richter - je člověk osvícený a mimořádně nadaný. Kromě krásného piva se věnuje i výrobě sýrů, whisky a uzenin. Večer ve společnosti Hydraulika (kdo zná, ten ví) a jeho „kolegů“ doprovázela uvolněná atmosféra a zdejší pivo.
Svou pivní pouť jsem začal až nebezpečně pitelným světlým ležákem, podpořil překvapivě plnou „pšenicí“ (jsem zvyklý na lehčí varianty) a na třetí pokus zakončil tmavým čtrnáctistupňovým ležákem. Jak by řekl jeden ze zúčastněných: „Velkou radostí“. Na fotkách můžete vidět to nejdůležitější (myšleno v pozici koncového „uživatele“): naleštěnou pípu a zručnou obsluhu :-) Prezentace na internetu - www.pivovarubulovky.cz

Vidíte ten soustředěný pohled. Slečna si dává opravdu záležet!
|