S příchodem nového roku jsem se rozhodl udělat pořádek v gurmetí „fotobance“. Procházel jsem adresáře s fotkami a třídil.. mazal.. archivoval. Během této velmi nezáživné avšak nutné práce se mi podařilo narazit na řadu velmi zajímavých záběrů, které neměly a často ani nemohly spatřit stránky GurmetKlubu. Zapomenuté recepty, tajné lásky, neuveřejněné recenze, o tom všem bude dnešní článek. Uvidíte i první fotografii vyfocenou pro GK, nejvíce fotografovaný objekt a mnoho dalšího.

Nejvíce fotografovaný objekt

Prvenství „nejhůře fotografovatelného objeku“, které si neotřesitelně drží láhev avokádového oleje. V kategorii nejvíce fotografovaného objektu (v rámci pořízení jedné fotografie) vede níže uvedená sklenice s korkovými zátkami. Neptejte se mě proč, ale tuto „kompozici“ jsem vyfotografoval přesně 96 krát. Výsledné použití takto náročně získaného materiálu spočívalo pouze v tvorbě upoutávky na veletrh Vína & Destiláty 2006.

Tajná láska

Bulvární nadpis s překvapivě prostou pointou. Jestli lze o nějakém kuchyňském náčiní říct, že na něm vyloženě „ujíždím“, pak to jsou plynové sporáky. Záměrně uvádím jako zdroj energie plyn, indukci ze srdce nenávidím o klasických elektrických plotýnkách radši ani nemluvím. Mým snem je velký nerezový sporák s trojitým 3 kW hořákem uprostřed :-)

První fotografie

Úplně první gastroFotografií, která vznikla s úmyslem „být potenciálně dále publikována“ bylo espresso v kavárně divadla Na Zábradlí. Tento podnik mám moc rád a přestože ho nenavštěvuji tak často jako v minulosti, nedám na něj díky jedinečné atmosféře a dobré kvalitě služeb vůbec dopustit:) Divadlo Na Zábradlí se nachází cca 2min chůze od kavárny Krásný ztráty.

Nejelegantnější fotografie

Tento záběr vznikl na veletrhu Víno & Destiláty 2006 u jediného kávového stánku - Segafredo Zanetti. Pán na fotografii (bohužel nejsem já :-) vypadal velmi elegantně a snad podvědomě, snad náhodou zapózoval s hrníčkem v ruce tak, že vznikl tento velmi decentní „skoroKatalogový“ záběr.

První recenzovaný podnik

Prvním recenzovaným podnikem byla kladenská restaurace ZanziBar. První zkušenost s na první pohled „divným“ fotografováním jídla a interiéru byla zaplacena jak nervozitou mou, tak „osoby“ spolustolující. Jsem rád, že na poprvé jsem narazil na podnik s vstřícnou a ochotnou obsluhou (jak tomu v případě fotografování rozhodně vždy není). Fotografie je z přilehlého baru.

Zbytečná recenze

Jak vzniká zbytečná recenze? Jednoduše, stačí se ocitnout v místě (městě), kde není k dispozici dostatečně zajímavý podnik. Když se k tomu přidá hlad a časová tíseň, ani nemrknete a už sedíte v „nouzovce“. Tou byl i Hotel Lípa v Kamenici nad Lipou. Na první pohled hezká budova, na druhý nudná průměrná restaurace klasickým „postrevolučním“ menu. Nemohu říct, že by zde nějak výrazně chybovala obsluha nebo jídlo bylo vyloženě špatné, ale průměrnost a „staré návyky“ by se v tomto případě daly krájet...

Poloviční recepty

Ne vždy se podaří úspěšně nafotit celý postu přípravy pokrmu. Většinou se mi podaří zachytit začátek nebo konec. V jednom případě jsem si dokonce nafotil celou složitou přípravu a hotové jídlo – Kuřecí droby načerno, jsem nechal vychladnout a uležet. Když jsem se vrátil domů, vše bylo snědeno.. do poslední lžičky. A bez fotky finálního produktu se článek moc dobře nedělá.

Vepřové jazyky načerno – Další pokus o tento způsob úpravy skončil stejně jako výše zmiňované drůbky. Ale naštěstí jsem nesmazal všechny fotky z přípravy. Nevypadá to moc vábně:))

Jehněčí kýta na česneku a tymiánu – Jediná dochovaná fotka zachycuje vykostěné maso s připravenou kořenící směsí. Dál jsem neměl náladu pokračovat (s focením). Manipulace s mase v pekáčku byla příliš náročná a navíc celá příprava probíhala mezi 00.00 a 02.00 ráno.

Bažant na víně – Klasický případ chybějící výrobní dokumentace. Zmohl jsem se pouze na finální fotografie. Po chuťové stránce jsem byl více než spokojen. Kromě přípravy „na víně“ se omáčka dochucovala brusinkami a hrozinkami.

Zapomenuté články

A nakonec několik záběrů z nikdy nenapsaných článků. První fotka je z prodejny SAPORI ITALIANI v Praze, druhá z neuvedeného receptu – pečený bažant (jedná se o další bažantí recept) a třetí z testu sušeného sobího masa.

Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře :-)