Nejen jídlem je člověk živ, proto jistě nebudete příliš protestovat, když celou festivalovou sérii ukončím dietním až hladovým postem s fotkami nejen z PFF, ale i ze souběžně pořádaného United Islands. Akustická nadílka skupiny NoJazz působila jako subsonická podpora trávení a nápadité, tělo rozvlňující, melodie jako decentní ukolébavka. 

Druhý ročník Prague Food Festivalu změnil adresu a opět o něco nakynul. Více restaurací, zajímavější doprovodný program a zázemí Žofína. To vše dohromady mělo za úkol zlákat co nejvíce gastromilců což se, dle mého odhadu, podařilo. Výsledný dojem z celé akce relativně pozitivní s několika „ale“. Více v kompletním článku.

Jako aperitiv před detailní reportáží přicházím s malým photoblogovaním. Jistě není novinkou, že radši fotím než píšu, takže na full verzi reportáže si budete muset počkat do středy. Už teď vás ale mohu nalákat na dvojitý článek ve stylu - můj pohled vs. pohled mého iniciálního jmenovce O. K. Ani jeden z nás netrpí chronickou chvalitidou.

Pro všechny, kdo bouchají jahodové Rychlé špunty mám špatnou zprávu. GurmetKlub ještě neumřel a níže přiložených několik fotografií, z již stokrát omleté akce Chille s Rachadem, toho budiž důkazem. Vyhánění kostlivců začíná. Kdo má zájem, nechť se zúčastní s čokoládovým krucifixem v ruce, ostatní si mohou počkat na novinky.

Hrad Červený Újezd je velmi zvláštní atrakce. Kýčovitá reinkarnace polibku bláznivé múzy v režii kladenské ikony postkomunistické podnikatelské prosperity si získává stále větší oblibu. Zdejší krčma je „vyhlášená“ velkou nabídku „na starý způsob“ připravených pokrmů a to mi nedalo spát a jeden z jarních víkendů obětoval cestu za... poznáním :-)

Ačkoli kávy bylo na GK v poslední době až až, nedá mi to a přidávám svůj pohled na proběhnuvší I. Espresso marathon. Akce to byla ojedinělá a v našich končinách svým zaměřením zcela atypická. Nečekali jsme zázraky, ale výsledky z návštěvy první části z téměř třicítky vybraných podniků přinesly více rozčarování než reklama na vegetariánskou verzi Big Maca...